Nejstarší doložená jablonecká ražebna a lisovna. Od roku 1899 provozovala největší lis v Rakousku-Uhersku, pojmenovaný po císaři Františku Josefu I., který firmu roku 1906 osobně navštívil. Sortiment zahrnoval desénované dráty a plechy, ozdobné válcované galerie, bižuterní výlisky, interiérové dekorativní předměty a nádobí o rozměrech až 40 cm. Nabízel největší filigránové výlisky v Rakousku-Uhersku i Německu o 2 400 typech průřezů. Firma realizovala i technické díly pro svítidla a automobilový průmysl a dále medaile i plakety navrhované prestižními sochaři. Za 2. světové války měla od Prezidiální kanceláře pro výrobu odznaků a vyznamenání číslo 73 a pro zbraně, výstroj a výzbroj kód „dpc“. Po znárodnění zde sídlila n. p. Kovová bižuterie a družstvo Nisasport.
Pasířská dílna a lisovna bižuterních polotovarů. Po úmrtí majitele byla v roce 1908 přejmenována synem Rudolfem na Anton Markovsky's Sohn. Roku 1911 postavil další výrobní trakt a začal vyrábět lisované hliníkové příbory. V letech 1921-1922 založili bratři Rudolf a Emil továrnu Markovsky & Comp. jen na výrobky z hliníku: nádobí, kuchyňské náčiní, součástky pro fotografickou a další techniku, vybavení pro lyžaře a další sporty. Za 2. světové války měla firma přidělené RZM kódy M1/161 a M9/303. Po znárodnění byla firma převedena pod n. p. Spojené smaltovny a závody na kovové zboží, Praha II.
Firma patřila v Jablonci n. N. k největším a nejstarším jabloneckým lisovnám. Vyráběla galanterii, ozdobné i technické bižuterní výlisky, zdobené stolní náčiní a nádobí, pamětní mince, medaile a odznaky. Nabízela kolem 15 000 kvalitních vzorů prodávaných v tuzemsku, Vídni, Německu, Anglii a Americe. Většinu výrobků distribuovala ke koncovým zákazníkům bez exportních domů. Po předání výroby synům Josefovi a Ottovi roku 1909 vznikla firma Josef Scheibler's Söhne. Za 2. světové války vyráběla vyznamenání, rozvaděče a lisované součástky pro německou Luftwaffe. Po znárodnění zde sídlilo družstvo Maják a n. p. Kovová bižuterie.
Malá ražebna a lisovna, od roku 1937 byl majitelem Max Bergs. Vyráběla ozdobné předměty z kovů a umělých hmot, užitkové a elektrotechnické předměty, vyznamenání, odznaky a knoflíky z umělé hmoty i kovů. Za 2. světové války měla od Prezidiální kanceláře číslo 39, pro výrobu odznaků RZM kód M9/280. Po roce 1945 byla začleněna pod n. p. Kovová bižuterie.
Malá firma na výrobu šperku, bižuterie, kovového zboží a odznaků. Její význam stoupl za 2. sv. války, pro odznaky obdržela RZM kód M9/295. V rámci německého zbrojního průmyslu měla v roce 1943 přidělený kód „mrw“. Po roce 1945 byla začleněna pod n. p. Kovová bižuterie.
Založil pasířskou firmu a nájemní lisovnu, která se věnovala výliskům pro kovovou bižuterii a později zejména odznakům pro různé spolky a příležitosti v širším regionu Jablonecka a Liberecka až do jeho smrti v roce 1918. Poté ve výrobě pokračoval jeho stejnojmenný syn až do poloviny 30. let 20. století.
Jedna z největších jabloneckých ražeben. Roku 1910 ji převzali synové Josef a Rudolf a přejmenovali na Josef Feix Söhne. Za 1. světové války lisovali vojenské obuvnické cvočky a kování, opaskové přezky, odznaky na čepice, medaile a další sortiment. Od 1919 zřídili nový provoz na sériová i zakázková svítidla. Lisovali i bižuterní výlisky pro osazení similizovanými kameny, filigrány, technické bižuterní díly a galanterii. Za 2. světové války pracovali pro zbrojní průmysl pod kódem „hkf“, pro medaile měli od Prezidiální kanceláře číslo 49, pro vyznamenání a odznaky RZM kódy M1/141 a M9/208. V roce 1948 byla firma začleněna pod n. p. Kovová bižuterie.
Bratři Adolf a Josef Richterové se specializovali na výrobu ocelových jader pro mačkané skleněné knoflíky. Později se věnovali smaltované a filigránové bižuterii, manžetovým knoflíkům, rámečkům na fotografie, pudřenkám, upomínkovým lžičkám, odznakům a dalším ozdobným předmětům z kovu. Po smrti A. Richtera byla firma v roce 1933 zrušena. J. Richter omezeně pokračoval do roku 1943, kdy výrobu převzal syn Rudolf. V období 2. světové války firma razila odznaky a medaile pro Prezidiální kancelář pod číslem 89 a pod RZM kódy M1/139, M9/190 a M11/27. Po znárodnění byla firma začleněna do n. p. Kovová bižuterie.
Firma vznikla jako pasířství, kovorytectví a výroba kovového zboží, kolem roku 1930 je uváděna i jako lisovna a ražebna. Specializovala se na technické bižuterní komponenty, malé kovové zboží, odznaky, řády, medaile a plakety, mince, knoflíky, duté kuličky a obdobný bižuterní sortiment v různých provedeních. Za 2. světové války měla od Prezidiální kanceláře číslo 87. Po znárodnění byla začleněna pod n. p. Kovová bižuterie.
Výrobce smaltovaných odznaků a bižuterie s vysoce kvalitním provedením kovu i smaltu. Specializoval se na bižuterii, městské znaky a vlajky, upomínkové lžičky, víčka k dózám a pudřenkám se smaltem a gilošovaným dekorem. Za 1. světové války realizoval zakázky na odznaky a hodnostní vyznamenání pro Německo, Rakousko-Uhersko, Turecko, Bulharsko a odznaky Červeného kříže. Za 2. světové války vyráběl pro Prezidiální kancelář pod číslem 101 a pod RZM kódy M1/165 a M9/115. Po roce 1945 pod národní správou vyráběl politické odznaky a stříbrné prsteny se smaltem, od roku 1948 byla firma začleněna pod n. p. Kovová bižuterie.
Firma se věnovala jemné mechanice pro bižuterii, např. klapkám a šroubovým uzávěrům náušnic, záponkám náhrdelníků a dalšímu sortimentu. Později lisovala dekorované dráty, válcované prořezávané dekorativní galerie a uzávěry na flakony. V období 1. světové války se musela se svou výrobou přeorientovat na sortiment pro armádu a vyrábět identifikační známky pro vojáky na frontě, díly munice a pouzdra na granáty. V roce 1937 Bergmann firmu předal svému synovi stejného jména. Po roce 1948 fungovala v této provozovně lisovna družstva Javoz.
Významná jablonecká lisovna patřila k největším v Jablonci n. N. Zaměřovala se na výlisky kovové bižuterie, technické bižuterní díly a ozdobné galerie. V roce 1920 do firmy vstoupili Hillebrandovi synové Otto a Hugo. Za 2. světové války vyráběla odznaky a vyznamenání pod RZM kódy M1/142 a M11/21. Pro výrobu výzbroje a výstroje obdržela jako jedna z prvních na Jablonecku roku 1940 kód „asv“. V roce 1948 byla zahrnuta pod n. p. Kovová bižuterie. Později zde fungovala lisovna družstva Nisasport. Od roku 1996 převzala lisovnu firma Kronika, s. r. o., nyní zde razí firma Simm, s. r. o.
Bratři Josef a Max Jägerové založili pasířskou dílnu. Zaměřili se na tzv. vrtané zboží – raznice na výlisky pro zasazení skleněných kamenů. Roku 1905 založili obchodní společnost Gebrüder Jäger. Jejich nová továrna patřila mezi nejvýznamnější jablonecké firmy. Výroba se orientovala na bižuterii a broušené skleněné kameny. Roku 1908 zařídili jejich první jabloneckou mechanickou brusírnu. Za 1. světové války vyráběli cvočky do vojenské obuvi, pouzdra pro granáty, a smaltované civilní odznaky. Za 2. světové války lisovali časové zapalovače pro granáty pod kódem „beu“ a odznaky pod RZM kódy M1/143 a M9/209. Od roku 1946 zahrnoval jejich sortiment pod národní správou odznaky a kamenovou bižuterii, po r. 1948 byla firma začleněna pod n. p. Preciosa.
Z počátku se věnoval výrobkům z umělé rohoviny, umělé pryskyřice a celuloidu. Roku 1910 musel kvůli ekonomickým potížím výrobu převést na společníka Dr. Ertela. Buttig založil menší výrobnu, věnoval se módní bižuterii z celuloidu, galalitu, kovové bižuterii a dřevěným podpatkům k obuvi. Roku 1928 si ve Mšeně zřídil lisovnu na polévkové konzervy. Za 2. světové války razil sudetské pamětní medaile pro NSDAP a v jeho provozovně sídlila od roku 1943 firma Rohrbach, přemístěná z Berlína. Firma M. Buttig byla v roce 1948 začleněna do n. p. Kovová bižuterie.
Firma byla založena jako pasířství a emailérství, od roku 1930 vedena pod novým názvem Franz Klamt & Sohn, koncem 30. let pak jako Franz Klamt & Söhne (Alfred a Otto). Vyráběla knoflíky, opaskové spony, přezky na obuv, odznaky, brože, prsteny, technické bižuterní díly, lisované filigrány, náramky, číslice a galerie. Za 2. světové války obdržela RZM kódy M1/177 a M9/268. V roce 1948 byla firma v rámci slučování závodů přičleněna k Josef Feix Söhne a společně pak přešly pod n. p. Kovová bižuterie.
Věnoval se kovorytectví, později výrobě bižuterie s emailem. Specializoval se na odznaky, vyznamenání, plakety apod. Mezi válkami zhotovoval také odznaky sv. Huberta a plakety autoklubů. Za 2. světové války vyráběl odznaky a vyznamenání pod číslem 61 od Prezidiální kanceláře a RZM kódem M9/217. Po roce 1945 využívalo lisovnu až do 90. let výrobní družstvo Maják, poté ji převzala firma Bispol.
Továrna byla umístěna ve Mšeně. Výrobní program zahrnoval kamenovou bižuterii – brože, šatové spony, klipsy, odznaky a kovové součástky. Za 2. světové války firma obdržela od Prezidiální kanceláře číslo 95. Lisovnu využívaly pro výrobu odznaků i firmy z Říše, například Wachtler & Lange Mitweida.
Firma fungovala zprvu jako pasířství, později vyráběla vlastní bižuterii z lisovaných polotovarů, kterých měla přes 90 tisíc vzorů. Zhotovovala náhrdelníky, klipsy, náušnice, diadémy, brože, agrafy, náramky, prsteny, přezky na obuv a opasky. Po 1. světové válce Czerch vyráběl galalitové broušené perle a bižuterii z Trolitulu a zaměřil se i broušení skleněných kamenů. Za 2. světové války lisoval odznaky pod kódem M1/140. Věnoval se i výrobě svorek a zapalovačů. Po znárodnění připadla firma pod n. p. Kovová bižuterie.
Továrna na bižuterii a odznaky, kovovýrobu, galalit a kovové zboží pro elektrotechnický materiál pod značkou „hewag“. Pro odznaky měla firma od Prezidiální kanceláře přidělené číslo 131 a dále RZM kód M9/226. Mezi lety 1946 až 1948 byla v této továrně umístěna firma Merlet a spol. z Nové Vsi n. N. a od roku 1948 převzal výrobu n. p. Plastimat.
Věnoval se zejména bižuterii z drahých kovů. Za 1. světové války lisoval cvočky pro vojenskou obuv, poté zavedl do výroby mnoho novinek, např. nepravé markazitové šperky nebo nové typy záponek. Vyráběl levné i luxusní předměty a zejména stříbrné šperky. Od roku 1941 vstoupila firma pod kódem „eok“ mezi významné výrobce pro německou armádu, specializovala se na hloubkoměry pro torpéda a dělostřelecké zapalovače. V roce 1948 byla převedena pod n. p. Kovová bižuterie a v současnosti zde sídlí firma Soliter, a. s.
Věnoval se smaltovaným odznakům a vyznamenáním, značkám na jízdní kola a pro automobily. Za 2. světové války měl přidělené RZM kódy M1/164 a M9/214. Firma také zajišťovala nástroje pro pražskou ražebnu Karnet a Kyselý a zabývala se i lisováním technických součástek. Mezi válkami i po roce 1945 vyráběla množství odznaků pro politické strany, sportovní kluby a jednotlivce. Po roce 1948 připadla pod n. p. Kovová bižuterie a po roce 1990 na jejím místě sídlila firma Ing. Vladimír Nešněra, galanterní kovovýroba.
Malá pasířská firma a lisovna v Mlýnské ulici, která se do konce 1. světové války specializovala zejména na odznaky pro spolky a sportovní kluby.
Původní firma Celluloid-Waren-Fabrik byla založena v roce 1910 W. Siebenachlerrem. Od roku 1919 převzal lisovnu jeho zeť Max Feder se společníkem Otto Morichettem a přejmenovali ji na Morichetto & Feder. Vyráběla kovovou bižuterii a knoflíky ke košilím, nábytková a klavírní kování, technické díly k bižuterii, psací pera a provozovala i slévárnu. Za 2. světové války byla arizována firmou Edelhoff & Litz a pod názvem Metall- und Presswerke G.m.b.H. vyráběla technické součástky výstroje německé armády. Po roce 1948 byla převedena pod n. p. Plastimat Liberec.
Menší ražebna specializovaná hlavně na medaile, plakety a odznaky. Výtvarně zdařilé ražby realizovala pro mnoho různých organizací. Pfeiffer se v roce 1924 stal předsedou Společenstva rytců, zřídil společný sklad na ocelové tyčoviny s motorovou pilou na řezání materiálu. Po jeho úmrtí byla firma převedena na nové majitele, od r. 1936 vznikla firma Rudolf Pfeifer's Nachfolger – Hoschka u. Pesch. Za 2. světové války měla přidělený RZM kód M9/199. V roce 1948 byla firma začleněna pod n. p. Kovová bižuterie.
Vznikla na místě provozovny Oswalda Posselta, založené v roce 1920 jako lisovna Posselt & Seiboth, od r. 1928 jen jako Konrad Seiboth. Firma vyráběla spolkové a klubové odznaky, značky automobilů, řády, plakety a bižuterní ozdoby, po roce 1938 přezky civilní i vojenské užití pod RZM kódy M1/162, M6/186 a M11/28. Po roce 1948 byla firma převedena pod firmu A. G. Tham a poté pod n. p. Kovová bižuterie.
Mladší bratr Rudolfa Bergmanna, začínal v jeho firmě. Po roce 1918 úzce spolupracoval s firmou H. Brditschka. Svou produkci zaměřil Bergmann na bižuterii a kovovou galanterii. Vyráběl bižuterní mechaniky, náramky, kotlíky a kotlíkové řetězy pro fasování skleněných kamenů, řemínky k hodinkám, válcované galerie, ozdobné dráty a odznaky. Za 2. světové války se specializoval na součástky k letadlům a radiopřijímačům, opaskové přezky, očka, háčky, knoflíky na uniformy a identifikační značky. Odznaky a vyznamenání vyráběl pod RZM kódy M1/166, M4/116, M5/253 a M9/198.
Lisovna zaměřená na bižuterní polotovary, řetízky a odznaky. Za 2. světové války obdržela kód M9/335.
Firma patřila k významným výrobcům módní kovové bižuterie ve stylu art deco, odznaků a vyznamenání. Otto Walter a Franz Henlein založili firmu s lisovnou, nástrojařskou dílnou a galvanizovnou v několika provozovnách. Roku 1938 rozšířili výrobu o lisovstřikování plastů. Za 2. sv. války vyráběli odznaky, medaile, vyznamenání, hroty zapalovačů a části výzbroje z umělé hmoty. Od Prezidiální kanceláře měli číslo 109 a dále RZM kódy M1/172 a M9/224. Po roce 1945 byla firma přejmenována na Astrid a roku 1947 byla včleněna do n. p. Kovová bižuterie.
Menší lisovna a ražebna založená Josefem Rückerem a synem Walterem. Byla zaměřená na bižuterii a technické komponenty pro pasíře, ale i technické díly pro rádia a motory. Za 2. světové války vyráběla odznaky pod číslem Prezidiální kanceláře 92 a RZM kódem M9/230. Po znárodnění byla firma převedena pod n. p. Kovová bižuterie.
Pasířství a výrobna kovového zboží Richarda Simma jeho synů Wilhelma a Rudolfa se věnovala výrobě bižuterie a odznaků. Výrobky značila „RSS“ nebo „RS&S“. Pro Prezidiální kancelář měla číslo 93 a RZM kódy M1/137, M9/221 a M11/139. Již v roce 1946 byly její výrobna a vybavení převedeny pod n. p. Kovová bižuterie.
Lisovna pro technický typ sortimentu. Firma H. Büllman získala po Mnichovské dohodě v roce 1938 továrnu arizované firmy Kramer & Löbl (zal. v roce 1868), která se od roku 1908 zabývala sortimentem pro elektrotechniku. Továrna Hans Büllmann vyráběla za 2. sv. války dělostřelecké zapalovače a přístroje pro letecký průmysl pod kódem „amh“, který získala jako jedna z prvních na Jablonecku již v listopadu 1940. Od roku 1946 přešla pod n. p. Elektro-Praga Jablonec nad Nisou a v současnosti zde sídlí firma ABB Elektro-Praga s. r. o.
