Sklářská osada Kristiánov

Sklářská osada Kristiánov, založená roku 1774, je klíčem k srdci Jizerských hor. Otvírá nejen brány k poznání krásy krajiny, ale i její historie. Srdcem Kristiánova byla do roku 1887 huť. Do jejich útrob svážely formanské vozy z údolí potřebné sklářské suroviny a lesní dělníci ji zásobovali dřevem, aby vydala světu skleněné tovary a polotovary – krev okysličenou úmornou prací sklářů, která udržovala při životě malou osadu, ztracenou hluboko v lesích.

 

Sklářská osada Kristiánov, stálá expozice Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou

Jediné zachované stavení kdysi významné sklářské osady Kristiánov, tzv. „Liščí bouda“, se po roční rekonstrukci na jaře opět otevře veřejnosti. Slavnostní zahájení spojené s muzejní nocí je připraveno na sobotu 20. května 2017. Více zde

Všechny návštěvníky letos čeká opravdu velké množství novinek. Tou největší a nejvýznamnější je samozřejmě samotná „Liščí bouda“, památkově chráněná roubenka s číslem popisným 52 v katastru obce Bedřichov. Pochází z druhé poloviny 18. století a po řadě dřívějších oprav sledujících prostou záchranu objektu se v minulém roce konečně dočkala celkové rekonstrukce. Autorem návrhu stavební rekonstrukce byl jablonecký Ateliér 4, realizace se na základě vítězství ve výběrovém řízení s nadšením i erudicí zhostila stavební společnost GEMA ART Praha.

Na první pohled patrnou změnou zvenku je nová střecha, kdy nevhodný bonský šindel nahradily tradiční štípaný šindel ze smrkového dřeva. Z velké části byly vyměněny a vyspraveny také kamenné podezdívky, dřevokaznými škůdci a také vlivem povětrnostních podmínek poškozená část roubení byla odstraněna a doplněna novými dřevěnými trámy opracovanými tradičním tesařským způsobem. Z roubení také zmizel novodobý solární panel na výrobu elektřiny, kterou nově pro objekt dodává benzínový agregát skrytý v podzemí.

Přehlédnout se nedá ani úplně nová dřevostavba – zastřešená terasa, která tvarově vychází z podoby dřívějšího seníku, jak byl dochován na dobových fotografiích. Dnes skýtá možnost posedět a občerstvit se s výhledem do malebné krajiny Jizerských hor s kulisou šumění říčky Kamenice nebo se třeba skrýt před nepřízní počasí v době, kdy je objekt uzavřen. Současně také chrání historické klenuté sklepy (návštěvníkům bohužel nepřístupné), které se skrývají pod její podlahou.

Značnou část provedené rekonstrukce pak návštěvník zaznamená také uvnitř objektu. Tou nejdůležitější je možnost využít sociální zařízení na úrovni 21. století, bez jehož vybudování by objektu hrozilo uzavření pro nesplnění hygienických předpisů. Současně se tím připravily podmínky pro poskytování drobného občerstvení utrmáceným turistům, kteří se na Kristiánov dostanou pouze „na vlastní pohon“, a to nejméně po pětikilometrovém putování.

Tím ale výčet novinek zdaleka nekončí! Původní expozice se díky návrhům svého autora Romana Kvity, který navazoval na práci Adama Šimečka, výrazně obměnila. Stěžejním exponátem zůstal trojrozměrný model celé osady Kristiánov v době její největší slávy, který zhotovil kokonínský (Kokonín – dnes místní část Jablonec nad Nisou) rodák František Ulbrich. Model prošel kompletní renovací a byl umístěn na nový podstavec z odlehčených a hlavně místním tepelným výkyvům odolávajících materiálů. Ten původní překližkový se totiž při rozebírání modelu nenávratně rozpadl. Na doprovodných panelech se návštěvníci dozví to nejdůležitější z historie osady, podrobnosti o jednotlivých, dnes již neexistujících, budovách a jejich obyvatelích. Seznámí se ale také s typickými výrobky zdejší sklárny, a to jak na replikách historických předmětů, tak formou interaktivních prvků.

Úplně poprvé budou mít návštěvníci možnost navštívit také podkroví roubenky, kde muzeum hlavně pro děti připravilo kromě odpočinkového koutku také skládání modelu bývalé osady z dřevěných kostek. To je připraví na hledání ztraceného pokladu černokněžníka Tamanna, který podle pověstí v okolí Kristiánova žil spolu s manželkou a svými deseti psy a hromadil majetek. Pokud ho budou chtít děti najít, budou muset získat složením modelu správné indicie a pak se vydat na tzv. malý naučný okruh. Ten vede od Liščí boudy k pozůstatkům ostatních bývalých stavebních objektů osady – sklárně, Panskému domu, škole či hřbitovu.