Sklářské svítání letos patřilo sklu v architektuře

České sklářství není jen tradice, ale i moderní high-tech průmysl. Spousta výpočtů a počítačových simulací končí třeba unikátními skleněnými fasádami v Česku i ve světě. Letošní Sklářské svítání, které se tradičně konalo v jabloneckém Muzeu skla a bižuterie, věnoval Svaz průmyslu použití skla v architektuře.

Ze závodu firmy Sipral ve středočeských Jirnech odjíždí každý den přes deset kamionů fasádních skleněných bloků. Míří nejen na stavby do Česka, ale i do Velké Británie a dalších evropských zemí. Za rok zvládne firma vyrobit 160 tisíc metrů čtverečních fasád. „Dodávali jsme skleněnou fasádu pařížské budovy Nadace Louis Vuitton od slavného architekta Franka Gehryho. Je na ní 47 různých skel. Všechno jsme museli modelovat ve 3D na počítači, abychom splnili provozní a bezpečnostní parametry,“ říká Ladislav Hruška, obchodně-technický konzultant společnosti Sipral. Fasády od české firmy jsou k vidění i na pražských projektech Quadrio a Main Point Karlín. Sipral dodával také fasádu na architektonicky unikátní kodaňskou spalovnu odpadů Amager Bakke.

Použití skla v architektuře Svaz průmyslu věnoval letošní osmý ročník Sklářského svítání, který se opět konal v Muzeu skla a bižuterie v Jablonci. Díky podpoře Nadace Preciosa, společností AGC, Crystalex a Asociace sklářského a keramického průmyslu si mohlo na šest desítek účastníků poslechnout příklady unikátních projektů, na nichž české firmy pracovaly.

„Jsme rádi, že se nám i v tomto ročníku podařilo zaujmout volbou tématu i výběrem přednášejících, což je výsledkem nadstandardních vztahů našeho muzea se sklářskými firmami v celé republice. Téma skla v architektuře nás bude provázet celý rok. V rámci Mezinárodního trienále skla a bižuterie otevřeme v červnu 2020 nejen výstavu s tímto zaměřením, ale poprvé také zpřístupníme návštěvníkům naši architektonicky unikátní skleněnou přístavbu,“ říká hlavní kurátor Muzea skla a bižuterie Petr Nový.

SKLA PRO APPLE

Sklářská skupina AGC, která má závod také v českých Teplicích, dokáže vyrobit skleněné fasády, do nichž jsou zataveny fotovoltaické články. „Navrhneme a spočítáme zákazníkovi, jaký bude mít instalace výkon. Sami máme tyto fotovoltaické články na předsazené fasádě na budově našeho výzkumného centra v Belgii. Dodali jsme je i na zastřešení parkovacích stání v Miláně,“ uvádí Marcela Antlová z AGC Flat Glass Czech.

V evropských závodech vyrobila společnost AGC také čtrnáctimetrová skla pro kalifornskou centrálu firmy Apple. „Architekti často požadují pokovení skel a jejich povrchové úpravy na míru. Umíme splnit požadavky na parametry jako barva, propustnost, energetická bilance či odraz světla. Vše nejdříve simulujeme na počítači,“ dodává Antlová.

LAVIČKY A SKLENĚNÁ BŘIDLICE

Od letoška mohou návštěvníci českolipské nemocnice testovat unikátní skleněnou lavičku. Společnost TGK-technika, sklo, umění ji vyrobila z barevných skleněných tyčí, které speciálně vyvinula Preciosa Ornela v Desné. „Jednotlivé tyče se nařežou na diamantové pile a skládají se do formy podle představy designera. Tyče se pak spékají v peci, kde se barvy zhomogenizují a prolnou. Trvá to osm dnů. Povrch se nemusí brousit, což představuje úsporu v desítkách tisíc korun,“ vysvětluje Jaroslav Švácha, jednatel společnosti TGK-technika, sklo, umění.

TGK-technika, sklo a umění byla také u projektu nového sídla sklářské společnosti Lasvit. Na Palackého náměstí v Novém Boru vznikla nová budova mezi památkově chráněnými domy z 18. a 19. století, kterou pokrývá fasáda tvořená 1500 skleněnými prvky, jež tvarově a reliéfně napodobují břidlici. „Skleněná fasáda přináší velice zajímavé průhledy z nitra budovy, která slouží v přízemí jako konferenční prostor. První patro je věnované velké jednací místnosti a vzorkovně ikonických skleněných objektů z produkce Lasvitu,“ říká Martin Šikola, jednatel Lasvitu.

STROPY V NÁRODNÍM MUZEU

Novoborská společnost Kolektiv Ateliers se pohybuje na trhu uměleckého skla deset let. Zaměřuje se na světelné instalace, umělecké solitéry do interiérů i na atypická řešení umělecky zpracovaného skla v architektuře. Takovou zakázkou byla i rekonstrukce skleněných stropů a kupole v Národním muzeu. „Museli jsme kvůli tomuto projektu vyvinout technologii stříkání a zapékání barev mezi skla, abychom mohli splnit zadání, že stropy a kupole jsou přístupné zezdola i shora. Projekty, kterým se věnujeme, včetně historických budov a kostelů, jsou bez výjimky realizované přesně na míru zákazníkovi. Výslednou podobu těchto děl ovlivňují i designéři, s nimiž úzce spolupracujeme,“ uvádí Michal Vlček, předseda představenstva Kolektiv Ateliers.

Do tvorby interiérového skla se pustil také výrobce domácenského, laboratorního a průmyslového skla Kavalierglass. Z borosilikátového skla, které je odolné proti působení tepla, sklárna vyvinula skleněné cihly. Ty mají stejné rozměry jako klasické stavební cihly. „Skleněné cihly, které se zrodily v roce 2016, se nepoužívají jako klasický stavební prvek. Mohou být zakomponovány do barových pultů nebo příček. Cihly budou použity i v části expozice České republiky na letošní výstavě v Šanghaji,“ říká Jana Musilová z Kavalierglass.

O SKLÁŘSKÉM SVÍTÁNÍ

Sklářské svítání pořádá Svaz průmyslu a dopravy ČR už osm let. Každý rok vybírá speciální téma, které ukazuje, jak se rozvíjí český sklářský průmysl. Loni čeští výrobci skla a keramiky prodali výrobky a služby za 50 miliard korun, uvádí výroční zpráva Asociace sklářského a keramického průmyslu. Oboru dominuje výroba plochého skla. Sklářské a keramické firmy zaměstnávají v Česku přes 24 tisíc lidí.

 

Jan Stuchlík, tisková zpráva Svazu průmyslu a dopravy ČR